Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ochrana vodovodní sítě Žatecka se zaměřením na teroristický útok vybranými kontaminanty.
HRUŠKOVÁ, Hana
Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na problematiku zahrnující zejména vodní hospodářství a terorismus. Hlavním cílem mé práce je analyzovat ochranu vodovodní sítě proti možnému teroristickému útoku s použitím vybraných kontaminantů. Oblast Žatecka je vymezena správním územím Obce s rozšířenou působností Žatec, které zahrnuje 18 obcí a jejich části. Přes 91 % ze 26 tisíc obyvatel je zásobeno veřejnou vodovodní sítí z několika zdrojů podzemní i povrchové vody. V této oblasti je vybudováno přes 20 vodojemů, více než 200 km vodovodních řadů, několik čerpacích stanic, úpravna vody a další zařízení.Vodovodní síť Žatecka je řízena oblastním dispečinkem, který se nachází v Mostě. V dílčí analýze zabezpečení vodovodní sítě jsem se zaměřila na oblast ochrany před vnějším narušením vybraných objektů či zařízení sítě. Některé z nich, konkrétně vybrané vodojemy a vodárenský dispečink, jsem navštívila formou exkurze se zaměstnanci provozní společnosti. Zjistila jsem, že nejzranitelnějším prvkem vodovodního systému jsou vodojemy, které nejsou propojeny s dispečinkem. To znamená, že dispečeři nemají nepřetržité informace o sledovaných parametrech vodojemu a rovněž, že nejsou zabezpečeny snímajícím čidlem, které by upozornilo dispečink na narušení objektu. Tyto vodojemy nejsou napojeny na větší distribuční systémy. Zásobují jednotlivé obce či skupiny obcí místními popřípadě skupinovými vodovody. Jejich další nevýhodou je jejich malá kapacita. Například vodojem u obce Třeskonice má dvě komory s kapacitou každé 25 m3. Vhodný kontaminant vodovodní sítě jsem určila analýzou potenciálně rizikových kontaminantů. Požadované vlastnosti vhodného kontaminantu jsem porovnala s dostupnými informacemi vztahujícími se k vybraným biologickým zbraním a toxinům. Ačkoliv jsem původně předpokládala, že analýzou stanovím více vhodných kontaminantů, tak vzhledem k omezené míře dostupných informací jsem určila pouze bacillus anthracis jako poměrně výrazně rizikový kontaminant. Spóry této bakterie, jenž vyvolávají onemocnění antrax jsou např. rezistentní vůči chlóru, stabilní ve vodě, dobře kultivovatelné na vybraných půdách. Při efektivní kontaminaci je pravděpodobně možná nákaza kožní a střevní formou antraxu. V závěrečné analýze potenciálu teroristického útoku na vodovodní síť Žatecka jsem se zaměřila zejména na hodnocení možností způsobu vedení teroristického útoku z hlediska efektivity i náročnosti provedení a na zhodnocení jeho celkového potenciálu v obecné rovině. Nejsnazším a nejpravděpodobnějším způsobem provedení teroristického útoku je přímá aplikace kontaminantu do nádrže vodojemů. Neefektivnější a nejjednodušší kontaminace je na vybraných vodojemech, které jsem specifikovala v analýze zabezpečení vodovodní sítě. I přesto je zcela nepochybné, že i neefektivní kontaminace znamená velmi výrazný zásah do činnosti všech dotčených subjektů a narušení běžného života obyvatel. V rámci dosažených výsledků své práce se domnívám, že je důležité na určitých úsecích zvýšit ochranu vodovodní sítě. Týká se to především zvýšení zabezpečení vybraných vodojemů. Rovněž je žádoucí stanovit zabezpečení vodojemů legislativním předpisem. Pro ověření připravenosti, na mimořádnou událost tohoto typu, je vhodné provést cvičení na modelovou situaci kontaminace vodovodní sítě rizikovou agens. Zároveň je třeba průběžně implementovat dostupná data ze zahraničí, která se vztahují k výzkumu vodních kontaminantů, zejména z okruhu biologických a chemických zbraní.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.